Když v bojích s protivenstvím chábne síla
a každá touha v beznaděj ústí,
když zříme nové bouře v útok růsti,
že klesá ruka, jež dřív dělnou byla;
když otců sláva, dědů arcidíla
víc kořenů svých v srdcích nezapustí,
kdy zástava nad námi nezašustí,
zkad odvaha se v žíly vždy nám lila:
V té chvíli nepokojů, neúspěchů,
kdy vlastní dílo jest nám ku posměchu,
husitská písni stará, budiž s námi!
Hřmi do vrahů jak v šumavském kdys mechu,
splav rmut a stíny svými kaskádami,
hřmíc v sluch i duše obroď nitro Čechů!