I ptáš se sama: Bude zas tak jasné
to světlo Hélia, jak bylo kdys?
Vzplá s pod brv svaté noci tmavořasné
zrak nebes, zářivější nad tyrkys?
Ne! Slyšíš, pták se v svojí mate písni,
svět celý jakás velká duma tísní,
a jejím středem, jejím terčem tys!
Cookies on Poetry Cove
We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
Hymna Persefoně. (IX.) · Jaroslav Vrchlický · Poetry Cove