Tě zasnoubenou stínům proti vůli,
urvanou květům Vesny zářivé
zřím, držíš jabka granátného půli
a smutna stojíš v dumě tušivé,
neb stromů šum a melodie ptáka
tě k zemi, k báji žití nazpět láká,
ty chvíš se v myšlénce té blaživé.
Cookies on Poetry Cove
We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
Hymna Persefoně. (I.) · Jaroslav Vrchlický · Poetry Cove