Kde věštci jsou, jenž přišli od východu?
kde hvězdy jsou, jež na cestu jim plály?
vždy člověk týž a jeho boj vždy stálý;
ó hvězdy, mír mu dýchejte a shodu!
Nad písek pouští i nad Gangu vodu
jste zjevy v dumy poustevníků tkaly...
vždy básník týž a jeho boj vždy stálý;
ó hvězdy, mír mu dýchejte a shodu!
Vy zřely jste do vína plných číší
kol ověnčených hyacinthů květem,
jež Plato s druhy zvedal pod cypřiši,
a Kolumbovi pozdních, příštích časů,
jenž za novým se bude honit světem,
svou z našich prachů obnovíte krásu.