To skřípnutí vrat hřbitovních, když pohřbu slední účastník
se ztrácí starým mřížovím ve duše bolném pohnutí,
co vypráví ten truchlivý a srdce rvoucí okamžik,
to skřípnutí!
Dí: Tady smrt dlí. Život tam. Tam ohně šleh, zde splanutí,
ó, jděte, živí, cestou svou a vzdejte bohu ples a dík,
že jdete, život práva má, jež na všech sobě vynutí.
Zde hniloba a tlení jen. Jak žití slední výsknutí
a zoufale mi do kostí ten skřípot neobvyklý vnik,
zněl rozluky hlas poslední, všech ztracených dnů vzdech a vzlyk
a poslední to bolestné od retů drahých trhnutí
v tom skřípnutí...