Kdys pravila a kolem šíje mé
svou otočila ruku bílou:
„Cíl lásky svojí přece najdeme,
jen milujme se, milujme vší silou!“
V tom anděl, který v duši mojí spal,
slov jejích vzbuzen hudbou milou:
„Cíl najdete své lásky,“ zašeptal,
„však dříve trpět musíte vší silou!“
A satan, jenž mi srdce hlídal prah,
zved’ hlavu svoji záštím spilou:
„Vám nuda setře brzy s tváří nach
a já se budu smáti vám vší silou!“
V tu směs mi náhle cizí zazněl hlas,
vjel bleskem v duši zotročilou:
„Zná žena lásku líp než bůh i ďas.
Jen milujte se, milujte vší silou!“