Celý ten století divoký karneval,
společnost v pomalém rozkladu,
rendez-vous v dramatech jeho si dal,
zatím svět třásl se v základu.
Scény své v kulisách smál se a stále smál,
zdrhuje uzle lstí, náhod a úkladů,
než padli harlekýn, pierrot, principál
zhrouceni na jednu hromadu.
Celý se život smál lehký a veselý,
kordy a vějíře, lorgnony, paruky,
nebesa postelí, parků vy stíny;
Venuše v besídkách, Diany v koupeli,
světem jak divadlem v hodinách rozluky
táhl stín – kdo všim’ si? – guillotiny.