Nad mrtvým poslouchal jsem žalozpěv;
nad bídou všeho tuhnula mi krev.
„Když budeš naše viny stíhat, Pane,
kdo před Tvou tváří spravedlivý stane?“
Ach, naše viny! Však se známe k nim,
ach, zásluhy! Svic, kadidla jsou dým!
Jen viny zbudou. Stíhat je chceš, Pane,
kdo před Tvou tváří spravedlivý stane?
Však jedna těší pravda odvěká:
Moh’s bez vin myslit sobě člověka?
A když v své viny těžkém vědomí
jde v smrti k Tobě, jistě ohromí
Tvá láska spravedlnost, viď, ó Pane?
A před Tvou tváří spravedlivý stane.