Kdos o mne že se hádá?
Kdos o mne sny že spřádá?
Ó nevěř tomu jen!
To zdání jest neb maska,
však je-li za tím láska?
Ne, pouze lásky sen!
Tak úsměv pro každého
a naučení z něho
si vezmi v příští den.
Já za něco že stojím?
Já, jenž se sebe bojím?
Jak matný blud je ten!
Mne nechte ve životě,
pavouka o samotě,
lži nechci být víc plen!
Znám jedno jen a vidím,
a tam své kroky řídím,
sám světu utajen.
Vy vezměte si růže!
Mně soucit nepomůže,
vy růže – a já rmen!