Zdá se ti, že málo písní tobě píši?
Třeba dokladů, že stále v tobě dýši?
Říkalo se druhdy, že jest králem básník
ve své neobsáhlé, valné citů říši.
Ovšem dnes to porovnání trochu kulhá,
minulost čím právě od dneška se liší.
Co zvu svým? Jen to, co v snění trhat mohu,
z jiného mi drsný van již všedna čiší.
Hýřit v rýmech, obrazech a sladkých verších,
křídlem pouhé fráze povznášet se k výši,
může stačit diletantu v hříčku pouze,
sfér jenž hlahol v srdci vlastním neuslyší.
Velké city, dojmy žádá velká báseň,
velký ruch se bzukem čmela neutiší.
Mám-li něco říci – ať to má svou váhu,
ať již stojí za to, zvednout na to číši!