Ne, mrtva není velká velkých otců lyra,
tvé o tom hlasně do světa zní slavné pění,
ze sedmi strun zní Pana, mocná pěst jež svírá, –
ne, mrtva není.
Zní příroda z nich volná, která neumírá,
zní kosmické z ní antiky vše dávné snění,
zní Vlast, kdys veliká, dnes ponížená, sirá.
Zní v příští její lepší, jež se blíží, víra,
zní sláva geniů, jich kroků burácení,
je otvírá Pan velký, Klio uzavírá –
ne, mrtva není.