Ach, najít sebe v tomto víru světa!
To pravé najít, co vždy k výši vzlétá,
co nad děckem jak nad lilijí prodlí,
co chápe vše a odpouští, se modlí
k neznámým bohům, kde se jiný rouhá!
Ach, moci mluvit vždy, kde mlkne touha,
a toužit vždy, kde slovo na rtu vázne!
Dny svoje házet, jak do urny prázdné
se lístky řinou, hlasujících davy
by vytáhly vždy každý lístek pravý!
Ach, v celé této dlouhé žití pouti
se bídáctví a zrady neleknouti,
být prostý vždy, kde jiný slávu hledá,
být bez viny, kde jiný kámen zvedá,
být věřící, kde každý vysmívá se!
Jít za svým cílem, vzdáti se jen kráse,
chtít dobro jen a myslit, snít a bájit...
Lze lépe sebe v světa víru najít?