A prosté bylo tak všecko: Zákony, příčiny.
A slavné bylo tak všecko: Výšky i hlubiny.
A tklivé bylo tak všecko: Modlitby, vzpomínky.
A tiché bylo tak všecko: Vichry i plamínky.
A v středu všeho stál člověk, svěží byl a tak mlád,
na všecko s požehnáním tvůrčí svou ruku on klad’.
Sám tichý, úsměvný vítěz, vlídný jak archanděl,
neb Lásku ve srdci nesl, na čele Moudrost měl.