Tvá duše přísná, spravedlivá, čistá,
by nyní měla sklenout peklo nové,
tu jistě zem, ba ni hvězd zástupové
by neměly pro lotry vše dost místa.
Teď kráse ve tvář poliček dát chystá
se každý hlupec, ctnost všem bájí slove,
lhou soudců zákony, lhou věštců snové
pod maskou vlasti i pod maskou Krista.
Leč peklem tím, to, Mistře, mohu říci,
teď kdybys kráčel, v Tvojí duši velké
bol nevzplál by, ni soucit na Tvé líci.
Ty s povržením zřel bys v toto mělké
a malé lidstvo, jak bič šlehající
by zněl jen smích Tvůj a hněv trestající.