Včera ještě hrdý strom,
který každou větví zpívá,
do rána jej srazil hrom –
Tak to bývá.
Nevíš proč – tříšť vidíš jen,
nad níž oblak v dálku splývá,
květy, ptáci... všecko sen –
Tak to bývá.
Včera žena vroucí skráň
(cítím posud!) v lásce skrývá
a dnes prchá, plachá laň –
Tak to bývá.
Dnes a Včera: věčný sok
budou, byly od jakživa,
v sled smrt udělá jen skok –
Tak to bývá.