Až smrt mne pochová,
pak nad mým hrobem zastav slzí proud,
přes moji hlavu nechoď, bláhová,
nech tlíti prach, jenž toužil spočinout!
Ať vítr hvízdá, čejka křičí tam –
chci býti sám!
Byl tvůj to hřích, či pobloudilý cit,
já neptám se – tím bol můj nezhojíš;
vem, chceš-li, jiného! Chci pokoj mít,
mne bolí život již!
Jdi, slabé srdce! hrob můj zanech tmám –
chci býti sám!