Skip to content
1853–1912

Dle přírody.

Jaroslav Vrchlický

Silnice je dlouhá, bílá prachem, západu kout hoří tmavým nachem; hleděti tam dlouho oči bolí – Ves je skryta kdesi za topoly.

U silnice cikánský vůz zvrácen, bez kola a bez plachty a zblácen, bídná klisna smutně věsí hlavu, hryže sporou u příkopu trávu.

Ve příkopě v prachu leží všecko: cikán, bába, cikánka a děcko, žena šije hadry, dítě vříská, cikán starou, šedou matku víská.

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
Dle přírody. · Jaroslav Vrchlický · Poetry Cove