Hlavičko zlatá, sny jsi líbeznými
jak vínkem královským spjata,
Bůh tě dny pozděj dař a blaženými,
hlavičko zlatá!
Tvůj končí svět za okny zamženými,
čas ale divoký hřebec dál chvátá,
cval jeho nestaví nejlepší rýmy.
Snové jdou tiše... lehká jich pata,
stínem skráň přeletí, matka jde s nimi...
Kéž nezvíš, co jest lítost a ztráta,
kéž tyto sny jsou až do smrti tvými,
hlavičko zlatá!