Táhnou tiše nad kolébkou,
samé zlato; hravě spřáhnou
s těmi se, jež starce lebkou
táhnou.
Andělé tak v struny sáhnou,
dítě slyší hudbu hebkou,
po níž staří marně práhnou.
Puk a Víly chůzí křepkou,
Morgana též vzdušnou trepkou
po špičkách se tiše nahnou...
Zlaté sny dál nad kolébkou
táhnou.