Obláček jak bílý,
peruť anděla,
co to k nám se z dálky chýlí
v okna setmělá?
V mlze, na obzoru
kraj kde jedna pláň,
co to za modravou horu
klene se jak báň?
Jak zvon obrovitý
leží na pláni,
co to za zvon mlhovitý,
kdo jím vyzvání?
Obláček ten bílý,
peruť anděla,
co se z daleka k nám chýlí
v okna setmělá,
to jest svatý Jiří,
Říp jest pod ním zvon,
v úhly všeho světa čtyři
volá jeho tón.
Do oken všem patří,
jeho zpěv jest hlas,
vlévá sílu, lásku bratří
srdcím zvadlým zas.
Volá v úhly čtyři,
v kraje světů všech,
v kruté boje, kol jež víří,
skalou stojí Čech!