Rozplítám dlouhé vlasy
a chystám se juž spat;
ten svět je pln divné krásy –
Ó časy, minulé časy!
Kde žár byl – teď je chlad.
Rozplítám dlouhé vlasy
a chystám se juž spat.
Rozpínám svůj pás zlatý.
Jak nápěv ten zněl jen?
Můj každý den list je svátý.
Ó naděje, jste ztráty
a všecko dým a sen!
Rozpínám svůj pás zlatý –
Jak nápěv ten zněl jen?
Slyš, kroky chodbou hlučí,
kdes v dálce zmírá zvon.
Tak srdce pukat se učí...
Ach, kterak do náručí
mi druhdy spěchal on!
Slyš, kroky chodbou hlučí,
ó běda, to jest on!
Ó mám juž ten nápěv starý,
o jivě zpěv to jest!
A vidím svíce a máry...
vše splývá mi v moři páry
a cítím jen tuhou pěsť
a tmou ten nápěv zní starý,
to píseň o jivě jest.
Rozplítám dlouhé vlasy
a chystám se juž spat;
ten svět je pln divné krásy...
Ó časy, minulé časy,
mou duší táhne chlad.
A přece – proč vlhnou mi řasy,
vždyť s anděly jdu spat!