Biblické vy chuděrky, mně vás vždycky líto!
Celé nebe nad vámi jako velké síto!
a tím sítem plameny a tím sítem síra
pršela a pršela – kde jen byla díra!
A vy nahé spaly jste, jak to v Orientu,
ani plášť jste neměly, španělskou též plentu;
„Hajdy, holky,“ hřímal Lot, sám též polonahý,
„žena má již solný sloup trčí vedle dráhy.“
„Co to bude? – Nevím sám, velké cítím hoře,
Sodoma a Gomorha – síry, síry moře!
Jak to šlehá z oblaků, jak to padá k zemi!
Zdá se mi, již bředeme síry peřejemi!“
Ale holky – bral je čert, – kroutí se a vrtí,
ať hřmí plamy za nimi nebeští jak chrti,
vidí, skrz ně andělů kterak těla svítí,
sní: „Však naše na vděky jeden se přec chytí!“