Cymbál a housle cikánů
zbudily mne hned po ránu;
jaká to hudba vířivá,
rázem že srdce okřívá!
Zněly mi housle s cymbálem
nad prací, sny i nad žalem,
ba dávno když mi znikly v dál,
dozvuk jich v mojím srdci hrál.
Housle a cymbál výskotem
smířily mne zas s životem,
duší mou stesk když přece táh,
ruče já po Tvé knize sáh.
Cymbál zněl zase s houslemi,
dýchalo líp se na zemi,
jak zbudily mne po ránu
cymbál a housle cikánů.