Cos vykonal, za tebou dávno leží,
a přec to půda tvá, z které jsi zrál,
tam kořeny tvé v chladu země svěží
svou sílu ssají, svět co dále běží...
Cos vykonal,
zda korunou jsi k výšinám se vzpjal?
Zda v mramor slil to nebo v zvučné spěži?
Zda byl to duše tvojí nevystihlý ideal?
Stál’s bez pohnutí v času kruté řeži,
u cizích žebrák a jen doma citů král?
Tu rozhoduje, ať se na to jak chce sněží,
cos vykonal.