Dál za ideou! Rozbij staré kruhy!
Ať člověk, moře, pralesy a luhy,
vše novou k tobě řečí zahovoří!
Tvůj let buď roven splašenému oři,
jenž rozbiv plot svůj nekonečnem těká.
Žij s přírodou a mysli na člověka,
pij budoucnost syt minulosti vzlykem!
Buď umělcem a buď též bojovníkem!
za jednu píď, o kterou k ideálu
se přiblížíš, dej život! V ňader skálu
bij fantasie kouzelnickou holí!
Buď orlem v mraku a buď štěpem v poli!
Svit jitra pozdrav, střásej plody zlaté!
Svět obrovské buď tobě poupě, spjaté
snem všednosti, ty rozdechni je v růži!
a nechť dá slzy děcku, zradu muži
a geniovi kámen, začni zase!
neb strhnout jeden závoj s čela Kráse,
toť víc než laur, jenž do tmy věků svítí,
toť víc než věčnost, to je celé žití!