Co na tom, že tvůj skutek orlem letí
a uznání jak hlemýžď za ním leze,
co z duše trysklo, blesky dál se veze,
a všecka sláva jest jen hračkou dětí.
Jen zamyšlen se nakloň ku poupěti,
sta bez uznání zlatem věnčí meze,
a hvězdy jako lístky zimoleze
čas stejně svěje v nic a vše jak smetí.
Bys nemyslil a nepsal ty jak jiný,
svět horší nebyl by o zrnko prosa,
jež pták sezobne s klasu chvějné třtiny.
Buď k všemu bystrý, k slávě své jen líný,
neb její krůpěj, jež je tobě rosa,
je plna žluče, závisti a špíny.