Člověk! Jaká studna nesmírného taje,
věčný chameleon ve všech barvách hraje,
stále novou masku na tvář sobě klade
dle potřeby jiný ke každému všade.
Ty však trojí, bratře, vštip si do paměti,
a taj této sfingy hned rozluštěn je ti:
Jak se chová člověk, měšec má-li v ruce,
z číše pak jak pije, pomalu či prudce,
a co dělá, hněv když schvátí jej v své zlobě:
V tomto trojím celý člověk zjevný tobě.