Kdys pravil jsem, že cílem samo sobě
jest umění, dnes nemohu s tím zpátky;
leč vedlejšími vytočím se vrátky,
a za pravdu dám sobě jako tobě.
Když stačí sobě, avšak v téže době
když na skráň parnou vábí vánek sladký,
na reky muže a na lvice matky
v boj za svobodu mění ve porobě:
Tu dostává pak gloriolu svatou,
z Mus Olympu se v archanděla mění,
jenž okovy a kruhy drtí patou:
Když ku své kráse ještě lidskost snoubí
a slzy stírá, v skutek zvrátí snění:
hvězd liliemi sám Bůh skráň mu vroubí.