Jen když je v srdci trochu klidu,
kdy možno večer tiše snít,
kol zapomenout všecku bídu,
rád řeknu: Stojí za to žít!
Ne plné štěstím opojení,
to dopřáno jest mrtvým jen,
zde tiché jen a mírné snění,
než začne bouřit nový den.
Tak trochu práce vykonáno,
tak mnohá rána zjízvena –
Mžik sladký! – však již přijde ráno,
s ním zas ta honba šílená!...