A skály napřed, vzadu, kolem – němy.
A já jsem volal třikrát jméno tvoje,
jak zaklínal bych ducha, bez úkoje
mhou který těká, zapomenut všemi,
a nesmířený! Já zřel k siré zemi,
já v duše své jsem věčné patřil boje,
a já jsem volal třikrát jméno tvoje,
a skály napřed, vzadu, kolem – němy.
A já jsem chápal... I ta marná těcha,
ta radost děcka z jména tvého echa
mi vzata je... mne žal skryl perutěmi...
Ať tekou nyní slzí valné zdroje,
já naposled jsem volal jméno tvoje,
a skály napřed, vzadu, kolem – němy!