Časová píseň – Šíp to, na zdařbůh
jejž vymrštíš do sporné vřavy z luku,
byťs oko sebe lepší měl i ruku,
šíp netrefí, dav slepý je a hluch.
Časová píseň – to jest dobrý pluh,
jej zasadíš a vrazíš na opuku
a zlomíš jej ve všedním divém hluku,
když lidstvu líbí se svůj líbat kruh.
Byť básník vydech’ dithyrambou smělou
svou velkou duši plamennou a celou,
když národ nechce – tu je všecko marné;
tu líp je ptačí poslouchati trilky
neb počítati muších křídel žilky
a psáti třeba – znělky jednotvárné.