Již léta, Otče, stojíš nad mým stolem,
jsi obeznámen s každým snem i bolem,
jenž stihl mne, zřels v mnohý tvůrčí ples;
však ještě nikdy, co nás sepjal Osud
na dráze života, jsi nezřel dosud
v mé dumy přísně jako dnes!
Cookies on Poetry Cove
We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.