„Chci blaho lidu!“ volá hlučně jeden,
„ať mně jen svěří svojich dějin stezky,
já rozžehnu mu pravé ducha blesky,
já ukáži mu, kudy cesta v eden.“
– Jej, lide, neslyš, budeš v scestí sveden,
já pouze třímám svaté pravdy desky,
já pouze lék mám v hoře tvé i stesky,
prut čarovný, jenž v máj tvůj změní leden! –
V tom zmatku hesel všech o blaho lidu
lid mlčí. Tak as Heraklovi bylo,
když chlívu Augiova uzřel bídu.
Skřek stran a hesel víc jej nevyplaší,
on přemýšlí, že očisty své dílo
začíti nejdřív musí – s Mesiáši.