Znám dvě bílé ruce.
Ach, kterak mi udělaly!
Ach, kterak mne upoutaly
k věčné muce!
Udělaly – odsoudily!
A vším vinen ten jich promyk v šeru bílý!
K hlavě mé kterak se vzpjaly v muce,
že ty bílé, dlouhé, měkké ruce
tak sladké byly!
Cookies on Poetry Cove
We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.