Kam jen kročíš, kam se hneš,
všady bída jest,
svoje dvéře otevřeš,
u všech stojí cest.
První dcera Satana,
jí podmanil svět,
hladová a sedrána,
chléb chce a ne vzlet.
Co s ní počnem? Kde jest lék,
proti ní kde zbraň?
Prošla celý lidský věk,
soucit před ní – laň.
A laň stále prchá dál,
bída za ní v ráz,
v dálce mizí ideal...
Bude soudcem čas.
Přejte lani okamžik
k zotavení jen,
unikne – Váš bude dík,
splněn lidstva sen!