Básník sestiny.

Básník sestiny jest brusič drahokamů, který pouští v ostré hrany různé světlo a pak lomem jeho kouzlí samé duhy na myšlénku svoji, pohyblivou vlnu;

šestkrát obrátí svůj kámen v pilné dlani a pak všecky hrany rázem spojí v souzvuk. Básník sestiny jest hudec, který v souzvuk ladí zlatý cymbal plný drahokamů,

rythmu zvonky zkouší v neúnavné dlani a z nich láká hudbu, duší snivé světlo; v pramínků šest splítá šumnou zvuku vlnu a ji třepí v samé zpívající duhy.

Básník sestiny je malíř velké duhy, různé barvy skládá a stupňuje v souzvuk, chytne zeleň luk a modrou proudů vlnu i hor purpur plný zářných drahokamů;

kupí stíny, aby líp vyniklo světlo, štětec šesti barev nese v svojí dlani. Básník sestiny je lovec, který v dlani síť má na motýle, kteří nosí duhy

na křídlech a noří v sluneční se světlo; vybírá si tam, kde barev lepý souzvuk květinový pel má a lesk drahokamů, dřív než pustí síť svou v poesie vlnu.

Básník sestiny je nořič perlí, vlnu života zří proudit kolem, a jí v dlani perlu vidí planout září drahokamů, svitem zlata, kouzelnou hrou duhy;

tak jej láká na ní světla, barev souzvuk, v tmu že za ní chvátá pro to její světlo. Básník sestiny je snílek, v zlaté světlo jenž se dívá šťastný v lesy, klasy, vlnu,

ve všem hledá tajný všehomíra souzvuk; na cikadu stejně zbožně zří v své dlani jak na chvostů pávích zářné, pyšné duhy, celý svět mu báň je plná drahokamů.

Slova mají světlo jak lesk drahokamů, v rhytmu proudí vlna, jež kolébá duhy, v dlani poesie sedí božský souzvuk.