Co chceš, pěvče, se svou bouřnou hymnou?
Myslíš snad, že lidé si jí všimnou?
Moře viz! To vidí-li den ke dni,
s divy všemi stejně jest jim všední.
V slunce jasu i ve větrů šlehu
lhostejní po jeho chodí břehu.
Ty a moře! – Jedno vlnobití!
Ty pět musíš, ono musí hřmíti!