Je básník jako včela z Hymettu,
tu květu dotkne se a prchá hned,
tam zastaví se v hravém přeletu,
zde béře pel a onde ssaje med.
Nad poupětem, nad růží v odkvetu
dlí stejně rád jak dívčí by to ret;
však žihadlo jak pouští v odvetu,
tu jako včela ráně zmírá v sled.