Práce kus již uraženo,
v sytém lesku tone svět,
odpočinek milé věno,
na stůl dejte číší pět!
První budiž s písně slovy
jedním rázem vypita
na oslavu Pegasovi,
třesku jeho kopyta.
Druhá číše patřiž ženě,
stálé její lásce k nám,
která v bouřné časů změně
k věčně sladkým láká hrám.
Třetí ztracenému mládí,
v jehož granátový háj
vždycky vracíme se rádi
vnikajíce v žití taj.
V života hře – dost je bolná –
filek padá ke touši,
již se čtvrtá srká zvolna,
znalecky se okouší.
A tu pátou zvedněm ryčně
ve svou vlastní oslavu,
vyžili jsme plně, sličně,
pijme smrti k pozdravu!