Ach, mít rád tebe! Což to málo je,
a přec již tím si dobývám své nebe;
tys pramen, studna, prazdroj úkoje...
Ach, mít rád tebe!
Tys odvaha, s níž jde se do boje,
ne Heby pohár, sama ty jsi Hebe!
Jdeš vstříc mi v zbroji, kde já bez zbroje.
Svol z prsů i rtů síly nápoje
bych lokat směl – neb zde mne všednost zebe...
Ó, vůně samoty, dno pokoje,
ach, mít rád tebe!