My nevíme, a balvan ten se valí,
jak Sisyfovi pod nohy se řítí,
my kolem skrání a kol číší kvítí
si vineme, on temně duní z dáli.
I bozi blednou, v mlčení se halí,
a balvan letí, a co v pádu chytí,
to zdrtí všecko. Nechme flétny zníti,
nach růží vína lesk nám nepokalí.
My věříme, že všecko lidské štěstí
je v hrudi naší. Oči vyjasněte,
číš zvedněte, jež vínem překypěla!
Ať valí se! My zřeli lidstvo kvésti,
a v náručí, než zhltila nás Lethe,
nám oživnuly divy Praxitela.