Tak lidstvo bylo stejné v každém věku,
jak za dob našich teď jest i dál bude,
hned jako sláma nadšením vzplá v skřeku
a ztichne za krátký čas vždy a všude.
Jen trouby reklamy když zazní v jeku,
tu sebou hne na myšlénky jsouc chudé.
Však odpusťte, já proklatec a psanec
že nudím vás, – juž svazuji svůj ranec.