Sto prošlo let – ve věku knize
to vteřiny jen mihnutí;
dnes ve slavnostní stojí říze
a v každém oka vzplanutí
vlast naše, plný klín a dlaně
má darů vlastních dětí svých,
ó vizte, suďte, zda ty skráně,
kde lípy list a klas plá zlatý,
jsou nehodny, by vínek svatý
jak před věkem dnes tam se mih?