Skip to content
1822–1896

XX. SEN A PROBUZENÍ DNE 24. ČERVNA.

Jan Vlk

Bylo mně, jak bych byl umřel, před nebem již stál, uviděl jsem nad svým hrobem její tichý žal.

Zpět mne pusťte, zpět já musím, ona žaluje, na zemi jest moje nebe, když mne miluje.

Rozpukly se smrti brány, z nebe hnal jsem ven. Ach! já jsem jen sladce dřímal, pouhý byl to sen!

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
XX. SEN A PROBUZENÍ DNE 24. ČERVNA. · Jan Vlk · Poetry Cove