Ještě vidím, děvo, tebe,
jak se září líce vzňala,
když jsem vyznal, že mne mocně
anjelská tvá bytost jala.
Vidím, jak se oko tvoje
brvem černým zahalilo,
oblakem jak slunce skryté
zas by jasněj‘ zasvítilo.
Vidím rtoma úsměv hráti,
čelo stkvět se v svatém míru
a z těch nebejasných očí
mluvit pravdu, vroucnou víru.