Líbání! první líbání!
Blesky z nebe bouřlivého,
divoké se objímání
moře vichrem zbouřeného!
Ještě cítím na rtech mojich
tvoje plameny planouti,
ještě cítím v duši mojí
růžeplodný dech vanouti.
Cítím, děvo, jak se loupla
slza z oka jiskřícího,
když se tknula prsa moje
srdce tvého bouřícího.
A na šíji, kdes mne svými
lokty plamennými spjala,
se mi zdá, jak bys mne ještě
zas a zase objímala.
Na věky je cítit budu,
objetí to tvé horoucí,
na věky je cítit budu,
líbání to tvoje vroucí.