Skip to content
1799–1878

Célestina.

Jan Bapt. Vladyka

Plujte vážně vlnky labské! Jak na vámi mrak se snáší; – Skály držte ouval! – – Stujte slavně chlumky labští! –

Vy stromy spoklopte lístí! – Kvítku můj schovej se! – – Vejš se vršky vejš vyvěžte! Jenž do věnce dál mezíte; –

Oudolí poniž se! – – Stínové tmaví! – padejte Kolkol po kraji protruchlém, K ním posaď se tichmo! – –

Růže! – prchlo vás karenno? – Prchlo modro vás Fiolky? – Konvalinky, – Lílí, – Sedmikrásy! – vy zsynáte? –

Jedle! vy strmíte černo? – Černo táhneš louko!? – – Jen ty kříži tam na hůře, Co pne nad vše hůry nejvejš,

Jen z tebe jde světlo! – – Netkne se pračerno kuple Nás ukrývajíc do rovce Významu svatého. –

Vaše srdce jest uvříno A kruží svatou se bázní? – Sestry vy bledáte! – O neděs duší spanilných! –

Tak po zlobnu, tak se nemrač! – Chmuro, buď přivětná! – – Máš ty velku přísnu larvu, Nám strachem prsa spolívat; –

Křídla šírovalná, Hrůzu prostorou provívat; – Dech studen, tvorům vypouzet Hýbavé životno. –

Máš i srdce, – – dáš pokojna Zřídla čista prsnu čistu; Mluv! – potěš mi sestry! – Rci: spodem že jen hrozíváš, –

Po svrch anjelé nosíváš, Jich také okážeš. – Na rtu milo teď zahrává Smích posvátna, sestry něžné! –

Tváře vám růměnčí; Růže tam kvetou bledounké. – Ajta pročbychom se bály; Chmura nám je dobrá.

Viť, že nejdeš nám ublížit? Máš něco s nebes vyřídit; – Zahrom nám poselství! Ztrhni ze zraků pavůčnu!

Až vyšlehne jiskra bodrá; – My čteme z očí tvých. Ach maminko! – ty jsi krásná, – Anjelinky roztomilní

Dávají ti vínek! – – Znáte vy květinky divné? – Já neznám, – u nás nerostou, – Ne, u nás nerostou.

Juž mizel oblak plamenný Amarantovím ovázán; Noc jenom tu máme. – Vzdyť se tak honem zamíkáš. –

Ó zotevři zas ve brzku Tvou veřej do ráje! – Ach maminko! – jak jsi dobrá, – Ledva ti vzupletli vínek;

Juž ho nám podáváš. – – Nechci více naše kytky; Máme jen syvé a těžké, – Jen syvé a těžké. – –

Kříž svatý děláte sestry? – – Kříž je outočiště krásné, – Kříž třpytěl se máti, Kol prsou světelno prejště; –

Náš kámen drahý nesvítí, Kov zlatý se nestkví. – – Koukaly jste, jak nás líbá – S kůrem anjelů klekoucím, –

Jak se s námi žehná? – Tak hubičku nám posílá, – Tak sbor anjelů se modlí, – Tak se žehná – –

Již jdu! – – –

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
Célestina. · Jan Bapt. Vladyka · Poetry Cove