Vůkol všecko spí:
Jediný jen ptáček,
Líbezný zpěváček
Ve křovině bdí.
Bdí a zpívá;
Ze hrdélka lije
Jemné melodie.
Chvíli odpočívá,
Pláče pak a naříká,
A hned měkkou notu
Mění do štěhotu,
Až radostným plesem
Píseň jeho proniká
Křovinou a lesem.
Jako z kůru klášterníků
Ohlas jemu v podálí
Odpovídá od skály.
„Zpěvný, lesní poustevníku,
Tluč jen ve svém loubí, tluč:
Ale také mne nauč
Ke cti Boží v noci májové
Prozpěvovat žalmy takové!“