Vtipný na mysli přemítá,
jak by dílo zvelebil,
jak by, co mu v duchu svítá,
na den světlý vyvodil.
Než ať všecky světa díly
chválí, Čechu, tvé práce:
a tvou slaví zdárnou píli
světa skvělé paláce:
rozjařuj se po té chvále
k dílům spanilým tvůj duch;
nikdy nezapomeň ale,
dárce vtipu že jest Bůh.
Ať se člověk moři hradí,
světy měří jeho duch,
magnétem ať blesky svádí,
hromu zastavuje ruch;
myšlénky ať mořem vede
obalená z drátu nit:
proti Bohu nic nesvede,
třebas byl obrovský lid.