Jaké divy v této době
z vody pára působí,
o jejížto jindy mdlobě
slýcháváno přísloví!
Páře z vody vypocené
nic se již nevyrovná;
vozy, lodě, mlýny žene
její síla sevřená.
Zbujnělou však sílu její
náhle zlomí větrník,
prskoty jen zasičejí –
tich je stroj za okamžik. –
Jest-li napružena pýchou
buje vášeň mladíka:
což pak učiní ji tichou?
Smrti šíp – rýč hrobníka. –
Pomněme vždy na sled činu,
na života svého cíl –
ať nenese nikdo vinu,
že zde marně, bujně žil!